Tím jsou myšleni majitelé poctiví a pečující, ne ti, kterým jde jen a jen o zisk. Například u psíků. Těm je naprosto jedno v jakých podmínkách fena porodí. Hlavně, že je mladých hodně, aby byly na kšeft. Majitel poctivý se však raduje již z toho, že fenečka porodila bez komplikací a že i malí jsou v pořádku. Pečlivě sleduje jejich vývin a každý den je váží. Nejinak je tomu i u jiných majitelů a je jedno, zda mají kočky, nebo ptáky. Jak dobře víme, u některých párů je obtížné mláďat vůbec dosáhnout, takže ta radost je tam potom o to větší. Ale my zůstaneme u pejsků, protože přece jen jsou v domácnostech zastoupeni nejvíce. Hady a krokodýly má doma málokdo, i když znám i takové lidi. Ovšem neznám například nikoho, kdo by měl na zahradě či ve vaně hrocha, nebo na půdě žirafu.
Takže když přijde na svět nový život všeobecně, stará se nejprve matka. Ano u většiny živočichů a pejsků zvlášť. Otci je to většinou jedno, takže se jen povaluje a myslí si, kdoví, zda je to jeho. Ale zase je pravdou, že už jsem viděl pár psů, kteří se u mláďat vyskytovali a na cizího dosti ostře vyjeli, chtěl-li se na přírůstek podívat drobátko blíže. Matka to dělá víceméně automaticky, je to její způsob varování. Říká tím případnému nepříteli, aby se zkusil přiblížit ještě více a ukousne mu půlku zadnice.
Proto jest cizinci na mladé pohlížet raději z větší dálky.
Nuže, matka se stará, majitel je rád, že tomu tak je a v podstatě nemusí vůbec zasahovat. Já jsem té zásady, pokud se nic neděje, s čím by si fenečka nevěděla rady, vůbec tam do jejich domova nestrkám pracky. Jen při kontrole čistoty, ale to činím vždy, když se jde matka nažrat.
Jo, jsou to radosti. Horší je potom prodej malých pisklounů a kousálků do všeho možného. Je totiž možné, že jste si ně zvykli a docela si ty malé nezbedy zamilovali. Ale to už je naprosto jiná kapitola v této věci.